PG 3.díl-Zkouška

6. srpna 2011 v 18:22 | Doragon |  Příští generace
Takže, 3. díl by tu byl mnohem dřív, kdyby mi nevyhořel Hard disc v notebooku a kdybych nejela na týden na dovču.. :? :D Se 3. dílem byla patlačka, protože když jsem byla úplně u konce (na notebooku) tak jsem si to sice všechno uložila, jenomže mi to bylo k ničemu. Protože to vyhořelo a všechna data v hááji... tákže jsem to musela psát celé znova :D Tak doufám, že to aspoň trošku oceníte i přes to, že tam teda bohužel nejsou některý věci, co byly v té první verzi. Ale já jsem teda spokojená. Na to že jsem to psala po 2. si myslim že je to dobrý.. :D


"ZKOUŠKA?" vykřikli jsme všichni 3 naráz. Stáli jsme na menší mýtince v lese, kde stály 3 kůly.
"Ano, snad jsem to řekl dost jasně. Nebo si myslíte že jste špatně rozuměli?" řekl nám sensei s úsměvem.
"Tohle ale není fér. Jsou z náš genini. Proč bychom měli skládat další zkoušku?" rozčílila se Luna.
"Protože pokud složíte TUHLE zkoušku, budete hodni toho, aby jste byli mými učni." odpověděl.
"To je otrava. Co když tu zkoušku nesložíme? Co s námi bude pak?" Nedala se Luna.
"Pak už bude jenom na vás, jak se svým životem naložíte." Prohlásil sensei a na tváři měl pořád ten svůj úsměv, na který začínám být nejspíš už alergická. Jenomže… najednou mi to trklo. Proč se na nás tak dívá? Proč si nás tak prohlíží a na tváři mu pořád tancuje ten jeho sarkastickém úsměv? V hlavě mi to začalo šrotovat jako nikdy. Přemýšlela jsem tak, až jsem mhouřila oči. Co když už ta zkouška probíhá? Už od rána. Třeba si nás zkoušel už jenom z toho, jestli na něj vydržíme čekat tak dlouho. Jestli se nesebereme a neodejdeme domů a nevykašleme se na něj. Ha! Zkouška trpělivosti. Jasně. Proto se tak usmívá. Určitě už přemýšlí nad tím, kdo tuhle zkoušku nesloží a je nejslabším článkem. Sakra… proto se na mě tak culí? Myslí si, že na to nemám?
Náhle jsem zpozorovala, jak rukou zajíždí do kapsy kalhot. Co to sakra dělá? Pomalu vytahoval ruku z kapsy. Další zkouška. Že by hbitosti? Určitě po nás teď něco hodí. A ten kdo neuhne má smůlu. To nedovolím. To v žádném případě. Musím… musím něco udělat. AUU! Sakra proč přemýšlení tak strašně bolí? Položila jsem konečky prstů na svůj spánek a začala vymýšlet strategii. Musím něco udělat. Ruka byla téměř venku z kapsy. A v tý ruce něco měl. Určitě to po nás hodí. Bude to shuriken. Dragon sakra mysli, mysli.
Očima jsem se podívala napravo a tam stál vedle mě Reno. Po mé levici stála Luna.
"KREJTE SE!!!" Vykřikla jsem na poslední chvíli a rozeběhla se ke 3 kůlům a za jeden z nich se schovala. Byla jsem ve střehu. Nezaslechla jsem ani hlásku. Nic. Jenom tlukot svého splašeného srdce a svůj dech. Byla jsem plna adrenalinu. Vykoukla jsem zpoza kůlu směrem k Renovi a Luně. Stáli tam jako sochy. Nehnuli ani brvou a v obličejích měli zvláštní výrazy. Takže on je dostal. Né! to se nemělo stát. Co teĎ budu dělat? Sakra mysli, mysli. Vytáhla jsem kunai, pevně ho sevřela v ruce a vyskočila zpoza kůlu.
"ZA tohle zaplatíš!" křičela jsem, když jsem se k němu řítila. Kdybych já husa nezavřela oči… ani nevím proč jsem to udělala… všimla bych si že na tom místě už není. Běžela jsem dál a dál a… pak jsem neběžela už nikam, protože mě zezadu někdo chytil. Zablokoval mi obě ruce, takže jsem nemohla dělat vůbec nic. Jenom kopat nohama, ale to by mi nijak nepomohlo. Otevřela jsem oči a můj pohled spočinul na mých 2 kamarádech, kteří měli udivený pohled. Co se to tu sakra děje?
"Co si sakra myslíš, že teď děláš?" ozval se za mnou mužný hlas, který určitě patřil Kakashimu.
"Co jsi jim udělal?" začala jsem se mrskat a snažila jsem se vykroutit z jeho sevření, jenomže když jsem ucítila studenou špici svého kunaie na krku, hned jsem toho nechala.
"Zbláznila jsi se? Co to mělo znamenat? Jsi jak Naruto. Zbrklá a vůbec nepřemýšlíš. Ani jsem nevysvětlil pravidla… nebo cokoliv a ty se začneš chovat jako úplný blázen a z ničeho nic se na mě vyřítíš s kunaiem? Jestli takhle budeš pokračovat, skončíš támhle." Křikl na mě a nasměroval mou hlavu ke kůlům.
"Právě že jsem přemýšlela." Zaprotestovala jsem. Ale asi jsem přemýšlela až moc. Sklopila jsem hlavu, protože mě cosi polechtalo na noze. Sensei si asi myslel, že se cítím provinile, protože mě pustil.
"Nechtěl jsem být tak hrubý, ale jestli mě nebudeš poslouchat, nemáš šanci v této zkoušce obstát." Ha! Takže sensei má slabost pro smutné dívky? No to se podívejme. Toho by se dalo docela slušně využít. Ale ne teď. Najde se vhodnější příležitost. Otočila jsem se zpátky na senseie, zvedla ruku s prstem namířeným na něho a spustila.
"Jestli si myslíte, že jste rozhodil tím, když jste na mě zvýšil hlas, tak to se pletete. Mě jen tak něco nerozhodí. Tuhle zkoušku složím jako nic, že budete valit bulvy!" Mluvila jsem na něj malinko zvýšeným hlasem. Pak jsem se postavila do slunečního světla tak, aby moje tvář vypadala strašidelně. Chytila jsem se za svou červenou čelenku, kterou jsem měla uvázanou kolem pasu. "Stanu se vaší noční můrou." Řekla jsem už trochu tišeji a tajemněji. Pro efekt. Sensei tam jenom tak stál a díval se na mě okem, ve kterém měl tik. Vrátila jsem se zpátky ke svým kamarádům a rázem se mi objasnil ten jejich obličej, který jsem prve viděla zpoza kůlu.
"Musela si tak křičet? Sakra stáli jsme přímo vedle tebe a ty nám začneš ječet přímo do uší."vyčetl mi Reno. "Ježíš marjá ty toho naděláš." Zakroutila jsem hlavou. Zaslechla jsem sensei jak si mumlal něco jako "Tak tohle bude těžký." Jo kamaráde, to bude. A ani nevíš jak. Usmála jsem se trošku škodolibě. Luna si toho nejspíš všimla a pleskla mě do zad.
"Héj!" Křikla jsem na ní.
"To máš za to, žes mi řvala do ucha." Objasnila a rázem mě praštila znovu.
"Co jsem zase udělala teď?"
"Vím na co myslíš. Nepokoušej se o nic, co by tě dostalo do problému." A hned na to mě praštila zase.
" A tohle bylo za co?" chytla jsem se za místo, kam mi dala pohlavek.
"Jen tak." Uculila se na mě jako andílek a pokrčila rameny. Pak její pozornost směřovala jen k Pacašimu, protože začal lézt po zemi po 4 a něco hledal.
"Á tady jsou." Stiskl dlaň a postavil se zpátky na nohy.
"Takže tohle jsou rolničky." Otevřel dlaň a ukázal nám 2 malé kuličky.
"No nepovídejte. Na tohle bych nepřišel." Řekl ironicky Reno. Teď si podala Luna jeho a né mě. Dala mu 2 pohlavky. Kakashi si jenom povzdechl a vysvětloval dál.
"Tyhle 2 rolničky budu mít u sebe a vy mi je musíte sebrat jakýmkoli způsobem. Můžete používat všechna jutsu, které umíte."
Luna je velmi bystrá dívka a tak není divu, že si toho všimla jako první. "Sensei, ale ty rolničky jsou jenom 2." Řekla. BA jo, já si toho až do teď nevšimla.
"Ano. Ten kdo získá rolničku, automaticky zkoušku složil. Avšak ten, kdo ji nezíská… ach běda, běda." Zakroutil hlavou. "Tohle nemůžete myslet vážně? Tohle je kruté!" ozval se Lunin hlas.
"Myslíš, že je to kruté? Používal jsem drastičtější metody má milá." Odvětil sensei. "Takže, až řeknu teď, tak všich-" větu nedopověděl, protože Reno už byl v trapu. Ha! A pak kdo je tu zbrklej. Sensei si opět pozvdechul. "Všichni zmizíte a schováte se… Teď." Řekl nezaujatým tónem. Luna byla ta tam, jenomže já tam pořád stála jako tvrdé Y.
"Teď!" řekl sensei hlasitějším hlasem a zíral na mě.
"Moment, to už jako mám zmizet?" zeptala jsem se.
"Ano, byla bys tak hodná?"
"No tak se ale otočte sensei."
"Prosím?" zatvářil se jako bych po něm chtěla aby se přede mnou svlékl.
"No musíte se otočit, aby jste nevěděl kam se schovám ne asi?" zaťukala jsem si na čelo. Pane bože ten chlap musí být úplnej idiot.
Sensei se neochotně otočil a vrtěl hlavou. Já jsem mezitím zmizela a schovala se ve křoví, hlouběji v lese. Sedla jsem si na zem a přemýšlela o tom, jak bych ho mohla dostat. Vybavila jsem si ho ve své hlavě a přemýšlela. MOMENT! Jak jsem si toho nemohla nevšimnout dřív? Vlastně jsem si toho všimla, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. On má přes obličej masku. Jeho úsměv jsem viděla jenom jako siluetu, tak proč jsem si toho nevšimla už tehdy? Hmm… musím zjistit co pod tou maskou má. Jinak nebudu mít klidné spaní.
Mezi tím, co jsem přemýšlela jsem uslyšela prasknout větvičku nedaleko ode mě. Zhruba 20 metrů. Sakra to musela bejt ale pořádná větev. No, nejsem natolik blbá na to, abych vylezla osobně ze křoví a podívala se, co to bylo. Co když je to zrovna sensei a viděl by mě? Ne, nehodlám prozradit svůj úkryt a tak jsem se kousla do prstu a šeptem jsem řekla "Kuchiyose no jutsu" a tak jsem zavolala svého kuchiyose přítele. Objevil se malinký obláček kouře a přede mnou se objevil Tokagero. Je to ještěrka… no tedy ještěr. Je to kluk. Má zelenou barvu a měří necelých 30 cm, když počítám i ocas. Je ještě malinký ale učím se techniky, kde Tokagero může změnit svou velikost a tak.
Telepatickým spojením jsem vyslala Tokagerovi zprávu, ať se jde podívat, co to je. Jsem s ním spojená už od svého narození. U našeho klanu je tohle úplně normální. Když se narodí někdo v našem klanu Tokage, narodí se také jeho Kuchiyose, které je s ním seznámeno téměř hned po narození. Každý z našeho klanu má určité pouto se svým Kuchiyose.
Za okamžik se Tokagero vrátil a potvrdil to, co jsem si myslela. Byl to Kakashi. Je to už docela dlouhá doba, kdy zkouška začala, takže jsem si byla jistá, že Reno a Luna se s ním už určitě utkali. Nebo aspoň jeden z nich.
S Tokagerem sem se domluvila na strategii, jak získat rolničku. Já odlákám jeho pozornost a Tokagero rolničku získá. Neslyšně jsem vylezla ze křoví a popošla o kus dál za strom.Tohle je ta pravá chvíle, kdy můžu využít Pacašiho slabost pro smutné dívky. "Oiroke no jutsu" zašeptala jsem a z rukou vytvořila pečeť. Ne, nestal se ze mě chlap, ale vyspělejší žena. Byla jsem vyšší, starší. Štíhlé tělo a vlasy jsem měla rozpuštěné a trochu zvlněné. NA sobě jsem měla jenom sandále, tílko a šortky. Ještě jsem se trošku poupravila a nasadila velmi smutný výraz a vyrazila ke Kakashimu. Také jsem trošku začala vzlykat. Jak jsem si myslela. Kakashi se okamžitě otočil mým směrem.
"Stalo se něco?" zeptal se. Já jsem na něj pohlédla.
"Já… je mi to trochu hloupé, tady… ale já mám pocit že jsem zabloudila." Řekla jsem roztřeseným hlasem. Někdy si říkám, že bych se herectvím mohla živit.
"No, to je nemilé. Já bych vás velmi rád doprovodil ven, ale teď tu zkouším své studenty." Začala jsem vzlykat ještě víc a vynutila jsem si pár slz, které mi stekly po tváři. Zklopila jsem hlavu.
"Nejde ani o to, že jsem se ztratila já, ale ztratila jsem svou mladší sestru, jsou jí teprve 4 roky a já nevím kde je." Ucítila jsem, že mě chytl za bradu a zvedl mi hlavu. Díval se mi přímo do očí. Otevřela jsem oči a podívala se na Tokagera, který se už sápal po senseiovo noze. Ještě že je tak maličký a lehoučký. Zadívala jsem se do jeho oka a opět si vyvolala pár slziček. Kakashi mi je utřel a v tu chvíli sem si opravdu pomyslela, že by nebylo zase tak těžké se do něj zamilovat. Ale tuhle myšlenku jsem okamžitě zavrhla. Pro boha co mě to napadlo? No, musím uznat že má moc pěkný oko. Přiblížila jsem svůj obličej k jeho. Jemu se začalo oko lesknout, ale nespouštěl ze mě oči. Utřel mi poslední zbytky slz.
"My ji najdeme." Řekl velmi milým hlasem. Sakra má pěkný oko, pěknej hlas, třeba má i pěkná ústa. Musím to zjistit. Samozřejmě v tom není nic jiného než zvědavost, co je pod to maskou. Stále jsem ho hypnotizovala očima a rukou nahmatala masku. Kakashi zkoprněl a skoro sebou ucukl. Ale nejspíš neucukl proto, že jsem si vyvolala další slzy. Jó takže pro smutný holky má extrémě velkou slabost. Slzy mi utřel a zase se uvolnil. Očima jsem zabloudila zpátky k Tokagerovi, který se snažil rolničku překousat. Bála jsem se, že rolnička začne zvonil ale nic nebylo slyšet. Oči jsem namířila zpátky ke Kakashimu, dívala se na něj tak smutně, vystrašeně… Začala jsem masku stahovat. On se jen trochu chvěl. Když jsem viděla skoro celý nos, blízko u nás zašustilo listí. Kakashi zpozorněl. Pozorně si mě prohlédl a svůj zrak zaměřil nejspíš na mé tetování pod očima. Teď křupla větev a Kakashi mě odhodil. Dopadla jsem na zem a přeměnila jsem se zpátky, na mou pravou podobu. Pak se Kakashi podíval na rolničky a Tokagera odhodil. Ten narazil do stromu a svezl se po jeho kmeni na zem. Na nic jsem nečekala a vyřítila jsem se za svým miláčkem. Koutkem oka jsem viděla Rena a Lunu, jak se vyřítili na senseie.
"Tokagero jsi v pořádku? Zlatíčko slyšíš mě?" šeptala jsem k němu sladká slůvka. Tokagero byl ale v bezvědomí. Nechala jsem Tokagera zmizet a s kunaiem se vyřítila ke Kakashimu.
"TAK TOHLE SI DĚLAT NEMĚL!" Vykřikla jsem a zabodla do něj svůj Kunai, mezitím co ho Reno a Luna drželi v šachu. Kunai se ale nezabodl do Kakashiho, ale do dřevěného polena.
Všichni 3 jsme si udýchaní dřepli na zem.
"SAKRA!" řekli jsme všichni na ráz.
"Kde jste se tady sakra vzali? Měla jsem ho pod kontrolou a skoro jsem zjistila co má pod tou maskou, než jste se přiřítili vy!" Byla jsem docela naštvaná.
"Chtěli jsme ti pomoct a když Reno viděl, že si použila Oiroke, chtěl tě okamžitě vidět.!" Vymlouvala se Luna.
"HA, Stejně jsem toho moc neviděl, protože mi Luna pořád překážela, viděl jsem jenom vlasy."
"Sakra to je v háji. Musíme něco vymyslet. Když na něj půjdeme každém sám, nemáme šanci." Řekla jsem a začala přemýšlet.
"Dorčó… nechceš mi to oiroke ukázat? Já jsem tě ještě nikdy neviděl. Prosím!" Žadonil Reno.
"Hele mladej, nebe je modrý, voda je mokrá… a ženský maj tajnosti!" mrkla jsem na něj, Reno založil v ruce a hodil po mě divnej pohled.
"Hele přestaňte se dohadovat. Teď musíme něco vymyslet." Vložila se do toho Luna.
"Fajn, ale nejdřív si odskočím. Příroda volá." Řekla jsem a odešla. Cestou jsem přemýšlela a když jsem si myslela, že jsem dost daleko, někdo mě chytil za ruku. Byl to sensei.
"Tím, že jsi mi chtěla sundat masku, jsi udělala hodně velkou chybu." Oznámil, zacpal mi pusu a odvlekl pryč.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 luna-yamakoto luna-yamakoto | Web | 6. srpna 2011 v 18:59 | Reagovat

ooooo!!!! UFOPORNOOOO!! :D :D :D Já chci vědět pokráčo takže makej, makej. :D:D :D ale krásný teda... napjatá jako kšandy. :D

Btw: JEEEEEE DOR SE ZAMILOVALA DO KAKASHIHOOO!! :3 SO SWEEEET -3- :D :D

2 Doragon Doragon | 6. srpna 2011 v 19:13 | Reagovat

Cože? UFOPORNO?? :D boha :D :D

3 luna-yamakoto luna-yamakoto | Web | 6. srpna 2011 v 22:52 | Reagovat

[2]: jeee to porno :D

4 Doragon Doragon | 7. srpna 2011 v 13:24 | Reagovat

[3]: To teprve bude... čekuj 4. díl :P :D :D :D

5 Ania Ania | E-mail | Web | 13. ledna 2012 v 21:08 | Reagovat

Tak tohle je fakt maso... :D Huh, ty se nezdáš! xD

6 Strange ghost :3 Strange ghost :3 | Web | 1. května 2012 v 20:23 | Reagovat

škoda že jsem to objevila až teď, ale i tak jsem ráda :-D je to fakt super :D nemůžu se od toho odtrhnout. kéž bych uměla psát jako ty :-( ale jinak supr. jdu na další kapču :D

7 Kyunada Dovaile Kyunada Dovaile | Web | 8. května 2012 v 8:37 | Reagovat

Prej : hele mladej, nebe je modré, voda mokrá :DDDDDDDD já fakt nemohu :DDDDD řežu se smíchy :D

8 Ria the Evil Ria the Evil | E-mail | Web | 16. května 2012 v 21:18 | Reagovat

Cože? doprdele :D !

9 Anne-chan Anne-chan | Web | 30. března 2013 v 4:29 | Reagovat

Hej Dor na tebe nikdo nemá! :DDD ty tam vždycky sázíš haldy! *.*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama